Testování použitelnosti konkurenční metodou
Ke konkurenci se obvykle chodí hledat dobré nápady. Proč tam ale nejít omrknout také chyby?
Použitelnost webových stránek se obvykle testuje na lidech, kteří testovaný web neznají. Existují samozřejmě výjimky, ale ty teď nechme stranou. Vtip spočívá v tom, že právě při pozorování těchto s webem neobeznámených lidí odhalíte jeho největší slabiny.
Nejlepší je testování použitelnosti
Testování použitelnosti je dost drahé. Je to pochopitelné. Musíte zaplatit uživatele, dát jim najíst a napít, zaplatit místnost, ve které se testuje, konzultanta, který pokládá všetečné otázky, kameru, veverku, která ji pohání, a nespočet dalších věcí.
Testování použitelnosti je dost drahé, a proto si ho nemůže dovolit každý. Jak potom ale zjistit, zda je váš web dostatečně použitelný? Těžko, pomyslí si BČW. Ale nějaká možnost tu přeci jen je. Dokonce dvě.
První možností je tzv. heuristická analýza použitelnosti. Ta spočívá v prohlížení webu a hodnocení jeho použitelnosti na základě známých pouček, pravidel a výsledků výzkumů. Heuristickou analýzu použitelnosti většinou nabízejí poradenské firmy (jako třeba ta naše) jako alternativu k tradičnímu testování použitelnosti.
Chybami se člověk učí, a to nejen vlastními
Druhou možností je vůbec netestovat svůj web, ale jít se podívat ke konkurenci. „Co zrovna tam zjistím o svém webu?“ napadne mnohé z vás. Víc, než byste asi čekali! Není tajemstvím, že například e-shopy se často vzájemně podobají jako vejce vejci a díky (nebo spíše kvůli) tomu trpí podobnými, či dokonce naprosto stejnými chybami.
Místo věčného přemítání nad vlastním webem tak radši vyrazte do internetových ulic a uliček. Tu narazíte na naprosto nepoužitelný formulář, tam zase na ukrytou důležitou funkci a hle, najednou si uvědomíte, že ani u vás tahle funkce není právě na očích.
Díky nacházení chyb na cizích webových stránkách máte možnost uvědomit si také chyby vlastní, které pod vlivem dobré znalosti svého webu běžně přehlížíte. Kromě chyb narazíte samozřejmě i na dobře vyřešené prvky a to se taky počítá!
Tak na co ještě čekáte? Utíkejte ke konkurenci a udělejte si na jejím webu malou analýzu použitelnosti. Alespoň část jejích výsledků pak s velkou pravděpodobností budete moci uplatnit na svém vlastním webu.
A pokud vám ta použitelnost není úplně jasná, nechte se důkladně proškolit, ještě zbývá několik míst. Já na školení přijdu a možná přijde i kouzelník ;-).
RSS kanály
peknej linkbuilding na h1 :-)
bohumil
18 Říj 05 at 22.23
[1]: A mám snad dělat linkbuilding na konkurenci? ;-)
nitro
18 Říj 05 at 22.52
Dobrý nápad.. já jsem na něco podobného přišel nedávno – pořád jsem na jednotlivých blozích nadával na zpracování formuláře pro zadávání komentářů – nikde nemají pořádně popsané, která políčka jsou povinná, zda se může používat html, nebo nějaký jiný formát (texy), jak se vkládají odkazy, kdy bude komentář přidán a podobně… no a pak jsem zjistil, že na mém weblogu je to lautr to samé! Takže mám co opravovat :)
Petr Václavek
18 Říj 05 at 22.55
Dobrý článek!
Kolikrát mi něco vadí na cizím webu a říkám si, jestli se podobné chyby také nedopouštím. Důležité je to dotáhnout do konce a najít si čas získanou zkušenost uplatnit, tedy vylepšit nebo opravit svůj web.
dgx
18 Říj 05 at 23.05
[4]: Naprosto souhlasím, sám s tím mám občas velký problém. Někdy mi stojí v cestě „technika“ jindy vlastní lenost, ale každopádně si myslím, že člověk by se měl po sebereflexi dokopat také k realizaci :-).
nitro
18 Říj 05 at 23.13
Ano, souhlasím, takový přístup hodně pomůže. Jenže kodér/programátor myslí trochu odlišně jak běžný uživatel. Často se dostávám do virtuální konfrontace s mojí maminkou. Je to ten typ, který si nevezme k srdci má slova o tom, že na seznam se z gůglu dá dostat i jinak, než že napíše příslušnou adresu do vyhledávacího pole. Občas se stane, že si spolu prohlížíme nějakou novou, zajímavě rozvrstvenou stránku a oba hledáme nějaké informace. Vtip je v tom, že je povětšinou oba hledáme někde úplně jinde. Zatímco já respektuji logickou strukturu dokumentu, maminka jde po grafické struktuře. Když si tyto dvě neodpovídají… To samé třeba webmail – já si třeba všimnu tučného odkazu „Napsat zprávu“, který se však od ostatních odkazů jinak neodlišuje, ale maminka prostě očekává velký čudl, který by nikoho nenechal na pochybách, kde že se tu odesílají zprávy.
Abych to shrnul – ano, vše, co v článku píšeš, je pravda. Zejména pravda je to, že nejlépe otestují web na přístupnost běžní uživatelé, resp. cílová skupina. Šťastný to designer, který dokáže myslet jako uživatelé jeho webu.
Dero
19 Říj 05 at 10.38
Velmi pěkný článek, Vašku, v jedné věci si však dovolím nesouhlasit. Testování použitelnosti není moc drahé. Jelikož jsi nezapomněl na veverku, která má pohánět kameru, tak jsi jistě četl Steva Kruga a ten sám to také píše.
Prvním aspektem je, kolik lidí budeme na webu testovat. Pokud děláme malý webík s malým rozpočtem, stačí k němu posadit maminku, přítelkyni a přítele sestry a je jasné, co je špatně. Doma je večer o zábavu postaráno a testing je prakticky zadarmo. V případě velkého webu, třebas portálového, jsme zase při jeho vývoji na statisícových částkách. Zde nějaký ten testing tvoří jednotky procent ve výdajích.
Ale i pouhým součtem peněz, které jsme za usertesting vydali, nemůžeme tuto sumu považovat jakožto vydanou „jenom za testování“. Druhým aspektem testování je totiž úspora času s tvorbou webu. U ledaskteré věci při tvorbě váháme, zda ji udělat „tak či onak“, rozsáhle diskutujeme s kolegy a beztak nikam nedojdeme, jen se pohněváme. Stačí malý testing a prozřou všichni.
A pak ještě poslední aspekt testování, ale to je již jen klišé. Web mají používat lidé a správně zpracované výsledky testování na lidech použité při jeho tvorbě zvýší konverzní poměr webu, v konečném důsledku tedy zisk, který by měl výdaje pokrýt.
Jan Bien
19 Říj 05 at 10.47
[6]: Nejsem ani kodér ani programátor, ale přesto se považuji za pokročilého uživatele internetu. Když si jdu ale něco koupit do internetového obchodu, uvažuji stejně jako ostatní běžní uživatelé (řekněme ti více zkušení). Moje výhoda ale spočívá v tom, že když někde něco nefunguje tak, jak by mělo, mohu si to vědomě zapamatovat a identifikovat konkrétní problém.
[7]: Máš pravdu, Honzo, ve finále se testování použitelnosti téměř vždycky vyplatí (pokud projekt nezazdí nějaká nesouvisející příčina). O tom není sporu. Přesto si však stojím za tím, že je poměrně drahé. Ne vždy a ne pro každý web, ale obecně ano.
Vezměme si například takový normální e-shop, jehož použitelnost by majitel rád otestoval. Může:
Napadá tě ještě nějaká možnost, jak může takový majitel postupovat, aby bylo testování opravdu „levné“?
nitro
19 Říj 05 at 14.08
[8] a co moznost pozvat skupinu lidi dat jim hamburger pivo a pustit je ke svému webu a koukat jak tapou co a kde hledaji.
ad a. Problém nekdy i profesional prehlidne, ci se nedovtipy chovani bezneho uzivatele Franty.
Tak jako nejdulezitejsi povazuji otestovat web na uzivatelich pro ktere j urcen…
Pavel
20 Říj 05 at 10.43
[9]: Ale to přeci není testování použitelnosti. Je to řekněme „nějaký test“, ale pro kvalitní otestování použitelnosti webu to rozhodně nestačí.
ad a. Problém při opravdovém testování přehlédnout nelze. Když zadáte uživateli nějaký úkol a zjevně vidíte, že tápe, je problém hned odhalen.
Web by se samozřejmě měl primárně testovat na jeho cílové skupině, důležité je ale i testování na dalších typech lidí.
nitro
20 Říj 05 at 18.54
[10] no ja mam spise dojem, ze pres ruzne pouzitelnosti (napr. nevidomi) si par lidi snazi prijit k penezum aniz to udelaji kvalifikovane (tim nerikam, ze nejsou lidi kteri testovani provadi opravdu kvalifikovane) jen si prihrivaji polivcicku. Holt mnoho manageru tomu nerozumi jim staci kdyz se jim pred nosem zamava papirem s cisly bez jednotek a ukaze graf jak to stoupa a josu ochotni zaplatit temer cokoli.
No a take by se melo testovat jak se zobrazi v ruznych prohlizecich, at uz PC, tak PDA, telefouny…
No radeji se nebudu zahlcovat zdejsi diskuzi. Preji hodne spokojenych klientu.
Pavel
20 Říj 05 at 19.56
[11]:Mám pocit, že mícháte páté přes deváté. Nevidomých se týká „obor“ zvaný přístupnost webových stránek. Ten se sice s použitelností v lecčems prolíná, ale zároveň je nelze ani náhodou spojovat v jediné.
Co se týče zbytku Vašeho prvního odstavce, je příliš obecný, než abych na něj byl schopen konkrétně reagovat. Každopádně Vás mohu ujistit, že pokud si objednáte testování použitelnosti u nás, můžete se ho jakožto klient osobně zúčastnit a ověřit tak, že svou práci děláme dobře a v domluveném rozsahu.
Testování zobrazení stránek v různých prohlížečích je pro změnu věcí webdesignérského studia a při tvorbě webových stránek by mělo být samozřejmostí.
Pokud mluvíte k tématu, jsou Vaše příspěvky v diskusi na Václaváku vždy vítány. Děkuji za přání a přeji hezký den!
nitro
20 Říj 05 at 20.48
[8] Jestli Ti správně rozumím, Vašku, tak jsi přesunul cenu usertestingu na člověka, který jej dělá. S tím souhlasím – Pokud sám majitel zmíněného e-shopu ví, jak testing dělat, pak mu nevyjde na velké peníze.
Ale myslíš si, že když člověk není dostatečně zaškolen, že si od konkurence veme opravdu to nejlepší? Já si myslím že ne.
Síla usertestignu je právě v tom, že co je dobré určuje nevědomě svým chováním sledovaný uživatel. Mohu klidně nasadit usertesting na konkurenční weby, ale rozhodně bych jakýkoliv druh usertestingu nezaměňoval s „analýzou“ konkurenčních webů.
Ale sem jsi odběhl až ve svém komentáři, ve spotu to podstatné zmíněné je, tedy: Sledování konkurence lze postavit na úroveň heuristické analýzy použitelnosti a určitě je vhodné na něj nezapomínat. Rozhodně ale nepatří do větve (webdesignerského stromu) na stejné úrovni s usertestingem. A cena se pak zřejmě bude odvíjet od „architekta“, který to celé vede.
Co myslíš, shodneme se takto? A obohatíš případně tuto přínosnou diskuzi, za kterou tímto děkuji, o nový postřeh? :)
Jan Bien
21 Říj 05 at 15.02
[13]: V prvním odstavci máš pravdu, ale na základě zkušeností bych řekl, že testování znalý majitel e-shopu bude velká výjimka.
Co se týče zbytku tvého komentáře. Rozhodně si nemyslím, že si nezaškolený člověk vezme od konkurence to nejlepší, ale rozhodně na „něco“ přijde. Pozná, co je pro něj osobně při nákupu v e-shopu důležité (když to například nemůže najít) a pak se těmito stěžejními funkcemi začne více zabývat i u svého obchodu.
Zaměňovat testování použitelnosti s jakýmkoliv typem analýzy jsem rozhodně nechtěl a mrzí mě, pokud to tak v článku vyznělo. Spíš bych svou představu hierarchie „usertestingových služeb“ definoval takto:
V podstatě se tak zcela shodneme na tvé myšlence, jen bych (oproti vyznění článku, když ho tak zpětně čtu) dal přeci jen heuristiku výš než sledování konkurence.
nitro
22 Říj 05 at 11.23
Zajímavé téma. Existuje nějaká obecná free studie ohledně použitelnosti a testování nějakého webu nebo e-shopu?
Petr
26 Říj 05 at 3.17
Teď už ano, se svolením klienta jsme zveřejnili závěry z uživatelského testování e-shopu Megapixel.cz.
Václav Štrupl
16 Pro 06 at 17.15