Václavák | zaměřeno na obsah

Jsou tomu asi dva týdny, co se mi rozbilo nastavení motivů u Windows. Něco jsem chtěl změnit, asi nějakou barvičku, když mi náhle všechno zčernalo. Tedy ne všechno, ale skoro všechno.

Na monitoru mi zůstal sem tam nějaký obrys, pár střípků z ikon, ale jinak tma. Černé písmo na černém pozadí, jednoduše děs. Škoda, že se mi nepodařilo udělat otisk obrazovky, ten by na tomto místě posloužil lépe než tisíc slov.

Tak jsem tak seděl a zkoušel AltTab a KontrolAltDylýt a zjistil, že mi nepomůže nic. Sice bylo možné jakž takž rozeznat, jaké okno mám zrovna otevřené, ale o nějakém ovládání nemohla být vůbec řeč. Naštěstí mě potkalo štěstí v neštěstí, Yuhů!

Zrovna mi napsal pozdrav a jak se mám a okno Mirandy bylo jako zázrakem čitelné s černým písmem na bílém pozadí. Odepsal jsem, že mám na monitoru tmu a že jestli to nepřenastavím, jsem v černé díře. To by ale nebyl Yuhů, kdyby neměl v záloze zaručené řešení.

Možná bych ti mohl napsat postup klávesami, ty si to zapíšeš na papír a zkusíš to, navrhl bryskně. Počkal jsem, až si zapne notebook s iXPéčkama a pak už jen četl:

okénko + D // zapne se plocha pravoklik myší
šipka nahoru, enter // jsi ve vlastnostech obrazovky
přesně 3x Ctrl + Tab //poskakuješ po záložkách na Vzhled
alt + B //aktivuje se barevné nastavení
dvakrát klávesu S // smrk, standardní nastavení
Enter

Držel jsem se postupu, bouchl do Enteru…a vyšlo to! Že mě popadla radost vám ani nemusím říkat, bylo to jako probuzení po ošklivém snu. A musím říct, že v té temné chvilce jsem si opravdu vzpomněl na slepce a další postižené občany a opět trochu přehodnotil svůj pohled na přístupnost.

Juhůů, pískám si teď zase u obnoveného vzhledu Windows a když slyším slovo přístupnost, už nemyslím jen na pravidla a metodiky, ale na lidi, kteří chtějí informace, ale nemohou se k nim dostat. Zkuste si někdy zapnout hlasovou čtečku nebo zavázat oči šátkem a jít se na záchod vyčurat, to potom začne člověk hledět na přístupnost úplně jinak.