Nežvaňte!
Dejte lidem do ruky tužku, nebo nedej bože klávesnici, a začnou žvanit. O čem by nahlas stěží vyslovili tři věty, roztáhnou na papíru na tři stránky.
Notorického řečníka můžete alespoň přerušit. Když ale hledáte informaci v psaném textu, není nic horšího, než prodírat se tunou balastu, kde se každá myšlenka (pokud tam samozřejmě vůbec nějaká je) opakuje nejméně pětkrát.
Když jsem se poprvé setkal se slavným výrokem Steva Kruga, uznávaného odborníka na použitelnost a autora knihy Webdesign: Nenuťteuživatele přemýšlet, „Zbavte se poloviny slov na každé stránce, a potom se zbavte poloviny toho, co zbylo.“
, myslel jsem si, že přehání. Začínám ale s Krugem souhlasit stále silněji a jeho citát už mi zdaleka nepřipadá jako přehnaná nadsázka.
Nevím, jestli po sobě lidé texty nečtou, nebo si jen nevšimnou, že opakují stejnou myšlenku několikrát, jedno vím ale jistě: S rozrůstajícím se internetovým obsahem přibývají především tuny zbytečného balastu.
Pište, když máte o čem, a pište jen to, co chcete říct. Nudné monology, tisíckrát opakované fráze a vycpávková slova pošlou váš text expres rekomando do pekel.
Nepište, když nemáte co říct, nevíte co přesně chcete říct a nebo nevíte jak to říct. Dvakrát měřte, jednou řežte, pak ještě měřte a pak se teprve pusťte do psaní. Není větší škody, než dobrá myšlenka pohřbená v balastu.
Vše, co jsem napsal, platí nejen na webu, na webu to ale platí dvojnásob!
Nejlépe to vystihl William Saroyan ve své knizeO neumírání:
…přednášející měli skoro vždycky ranní hlasy, ne noční hlasy, a to nepůsobilo šťastně. Každý překotným, křečovitým tempem hlaholil napsaný, připravený text, z kterého by za nic na světě nevypustil slovíčko. Po takových patnácti vteřinách ztratila slova samozřejmě jakýkoli význam – totiž, stala se ještě bezvýznamnější, než beztak už byla – a člověk stačil vnímat jen bodrý, hlaholivý hlas. Něco jako otravný šlágr, ačkoli to taky není moc přesné. Bylo to prostě žvanění a jen vás to popouzelo, nic víc.
Souvislosti na Václaváku:
Souvislosti jinde:
- Nežvaňte! (Jan Bien, 16. 2. 2005)
RSS kanály
Myslím, že sa to týka aj normálneho rozprávania a nie len písania.
Niekedy s tým však mám celkom opačný problém. V škole od nás vyžadujú napríklad odovzdať dokumentáciu, ktorá má mať minimálne x strán. Kto a kedy vymyslel takéto sprosté pravidlo? Podľa mňa by to malo byť presne naopak, ale to už opakujem tento článok.
johno
15 Úno 05 at 21.16
Takže text tohoto článku byl původně 4x delší? :) Jen vtipkuju. Jinak naprosto souhlasím – opravdu platí, že stručnost a věcnost je nad zlato. A pokud je stručný a věcný text ještě správně strukturovaný, je to k tomu zlatu taková malá platinová korunka navrch.
Luděk Roleček
15 Úno 05 at 22.39
Máš naprostou pravdu johno, současný školský systém je v tomhle případě totálně kontraproduktivní – učí nás psát dlouhé texty plné vycpávek.
Luďku, z textu článku jsem dohromady odebral tak 3 odstavce, takže zkracování proběhlo :-). Ale po dopsání koneckonců mažu skoro vždycky – a pořád je to podle mě málo.
nitro
15 Úno 05 at 22.58
Ach jo, dá mi tolik práce text napsat. Znovu ho po sobě přečíst bývá často nad mé síly. Na to jsem prostě strááášně línej. :-)
David Špinar
16 Úno 05 at 0.08
Kdybys skončil tím citátem, udělal bys lépe.
Yuhů
16 Úno 05 at 9.07
Máš pravdu, Yuhů. Dokonce mi tvoje připomínka připadá natolik pravdivá, že jsem se ji rozhodl uposlechnout. Snad mi čtenáři dodatečnou změnu spotu odpustí.
nitro
16 Úno 05 at 15.38
Nemyslel Yuhů ten první citát? :) Než jsem dočetl #6, byl jsem o tom přesvědčen.
Sviňák
16 Úno 05 at 17.45
Klidně si žvaňte, ale dejte vědět, kdy skončíte. Viz můj weblog.
Steelista
16 Úno 05 at 20.03
Nechci být zbytečně kritický, ale nemůžu se ubránit dojmu, že ačkoliv se ve spotu mluví o důležitosti neopakovat stále jednu myšlenku, tato myšlenka sama se tu opakuje několikrát, navíc doprovázena „tunami zbytečného balastu“…
Shaman
22 Úno 05 at 13.10