Václavák | zaměřeno na obsah

Václav Štrupl už jen příležitostně píše o webu a marketingu.

Archive for the ‘copywriting’ tag

Vodafone: O půl kroku zpět

Na nekiho weblogu jsem se dočetl, že o Vodafonu dnes píše každý. Co se dá dělat, budu členem „všichni + 1“.

Řeč bude o názvech služeb a Oskarově nové identitě.

Vodafone péče o zákazníky a další novinky

Dalo se čekat, že s vypuštěním jména Oskar změní Vodafone i názvy všech služeb. Když jsem o tom před koncem ledna přemýšlel, viděl jsem dvě možné alternativy:

  1. Vodafone se nebude chtít pěkných a zažitých názvů služeb vzdát a chytře je zachová nebo jen mírně změní.
  2. Vodafone v Česku jistě dál spolupracuje se stejnými copywritery jako dosavadní Oskar a i když vzniknou názvy nové, budou dosahovat kvality těch současných.

Mýlil jsem se.

Vodafone názvy svých služeb změnil a troufám si říct, že udělal nejméně půlkrok zpět. Za příklad snad postačí několik ukázek z TOP TEN změněných názvů:

  • Oskarty je Vodafone karta,
  • OskarLinka se nyní jmenuje Vodafone péče o zákazníky,
  • a místo do Oskarovy Samoobsluhy teď budeme chodit do Samoobsluhy Můj Vodafone.

Jako třešničku na dortu lze zmínit změnu úžasného názvu OskartaParta na Vodafone karta parta, který zvláště napsaný působí skoro komicky.

Mimochodem, co byste očekávali pod novým názvem Yourmode?

Hlavně nebýt moc nápadný a ztratit se v davu, chtělo by se říct.

Další texty

Co se týče ostatních textů na webu Oskara (pardon, Vodafonu), jsem rád, že jejich kvalita neklesla a zatím nezmizel jejich přátelský styl.

Vím, že Oskarův familiární nádech mnoha lidem neseděl, mně se ale líbil. Ten žoviální chlapík na OskarLince mi sice občas také pil krev, ale neotřelý a přátelský přístup sklidil v České republice úspěch a z Oskara se velice rychle stala silná a snadno identifikovatelná značka.

Trocha věštění na závěr

Jak se bude situace s naším prozatím nejmenším operátorem vyvíjet, ukáže čas, já se ale obávám, že jeho přátelská tvář postupně vymizí. Globalizace a s ní spjatá unifikace jsou příliš silné, než aby jim mohl malý český Oskar vzdorovat.

P.S. Když jsme u těch mobilů, nemáte někdo přebytečný zadní kryt na Siemens S35? Jeden by se mi hodil pro bratra, který se nechce vzdát svého starého mobilu.

Napsal Václav Štrupl

1. 2. 2006 v 21.09

Návštěvníci vašeho webu chtějí ležet u moře s koktejlem v ruce

Velkoměstem zahaleným do smogového mračna spěcháte ponurou ulicí. Chladný déšť vytrvale bičuje vaši promočenou postavu a lampy spolu se světly projíždějících automobilů jen spoře osvětlují chodník vedoucí podél potemnělého nákladního nádraží. Vaše boty se v pravidelných intervalech noří do černého deštěm rozmáčeného sněhu. Zima proniká i přes spodní vrstvu vašeho oděvu. Cítíte ji zevnitř, jako by vycházela přímo z kostí…

versus

Zkušené prsty opálené masérky přejíždějí po vašich zádech. S každým dalším dotykem cítíte, jak všudypřítomné slunce proniká hluboko do vašeho nitra. Všechny svaly navyklé na dlouhé sezení se teď spojují do jediného uvolněného celku. Brčkem nasajete další doušek ledově vychlazeného mojita a pokračujete ve sledování racků klidně kroužících nad hladinou oceánu. Od nedalekého města slyšíte první zvuky samby, které upozorňují na blížící se večer plný tance, zvuků a barev…

„See the difference? Feel the difference?“ otázalo by se vás po uvedení předchozích dvou odstavců 9 z 10 amerických copywriterů.

A o čem je dnes řeč? O pozitivních a negativních výrazech, které vám dává k dispozici kouzelný český jazyk.

Není tajemstvím, že vaše texty působí na lidi způsobem, který si nejsou ochotni připustit. Téměř všichni si myslí, že jsou racionální, rozumní a nepodléhají emocím. Téměř všichni se mýlí.

Emoce, ať už chceme nebo ne, hrají při našem pohybu po webu prim. A při nakupování to platí dvojnásob. Proto prahneme po věcech, které jsou sexy, a proto lze na dobrých nápadech pohádkově zbohatnout. Proto na silnici často potkáte Mini Cooper za milión.

Na emoce lze v textech působit různým způsobem. Jednou z nejúčinnějších možností, jak lidi nadchnout a přesvědčit, je používání pozitivních slov.

Sangviničtí optimisté to mají snazší, flegmatickým cynikům raději včas zabavte klávesnici.

Abyste působili přesvědčivě, musíte čtenáře strhnout a předkládat jim lákavé obrazy. V některých případech pomáhá sem tam brnknout na opačnou strunu a vyvolat menší obavu či nejistotu, ve většině situací je ale zcela jistě výhodnější motivovat příjemnými vyhlídkami.

A proto:

  • Vyhněte se častému opakování slov začínajících na ne.

    (nedělejte, nechoďte, nečekejte, apod.)

  • Omezte používání záporů.

    (slova jako nikdo, nic, nikam)

  • Žádejte a pobízejte místo přikazování a zakazování.

    (Vyplňte, prosím, označená pole. místo Označená pole musí být vyplněna.)

  • Lákejte a neodrazujte.

    (Chtějte víc. raději než Nesmiřte se s málem.)

  • Raději pište o výhodách svých produktů než o nevýhodách druhých.

    (S vysavačem SuperVac můžete z podlahy jíst. je lepší než Běžné vysavače zanechají na Vaší podlaze špínu, SuperVac ji zbaví nečistot dokonale.)

  • Začínejte a končete pozitivně a negativní část textu „schovejte“ doprostřed.
  • Omezte používání „agresivní interpunkce“ (vykřičník, nebo dokonce několik, za každou větou).

Jsem si jist, že každý z vás by vymyslel ještě tucet dalších pravidel. Jedno obecné je třeba mít na paměti stále:

Nic se nesmí přehánět!

Přehnat pozitivní naladění vašeho textu by v tomto případě mohlo vést k mylnému dojmu, že tohle musel psát nějakej zhulenej hipík, tak půjdu radši jinam.

To je pro dnešek vše, těším se na vaše (v duchu tohoto článku) pozitivní ohlasy ;-).

Napsal Václav Štrupl

11. 1. 2006 v 2.35

Weblog vs. trvalý obsah

Má smysl oddělovat trvalý obsah od spotů ve weblogu? A lze vůbec ještě označovat spoty za obsah krátkodobý?

Nepokládám řečnické otázky, naopak, zajímá mě váš názor!

Dřevní doby blogování

V době, kdy jsem spustil svůj první weblog nitroblok (Už je to více než dva roky, kdo by to byl řekl…) bylo pravidlem oddělovat weblogové spoty od trvalého obsahu v podobě článků, návodů či tipů. Tenkrát ještě neexistovaly tak kvalitní redakční systémy jako dnes a příspěvky mnohých weblogů (včetně mého) neměly vlastní stránku a trvalý odkaz byl realizován pomocí skoku na záložku.

Doba se však změnila, redakční systémy jsou dnes lepší a také v offline už bloguje málokdo.

Jaká je situace dnes

Situaci okolo weblogů na konci roku 2005, předpokládám, znáte. Téměř všichni pisatelé používají některý z kvalitních redakčních systémů či jeden z online blogovacích serverů (blog.cz, bloguje.cz, apod.). Každý spot mívá tradičně svou vlastní stránku, tedy i jedinečné URL, a možnost připisovat komentáře. Na spoty je možné odkazovat, třídit je, kategorizovat, někdy i štítkovat a provádět s nimi další vylomeniny.

A já se proto ptám: Co dnes nabízí formát článku navíc oproti příspěvkům ve weblogu?

Přiznávám bez mučení, že mě nic nenapadá, a budu rád za vaše názory. Sám mám z historických důvodů sekci články i tady na Václaváku, jsem si ale vědom toho, že je s obsahem a především konzistencí obsažených informací poněkud na štíru.

Těším se na vaše komentáře a přeji vám všem hodně zdraví do roku 2006!

Těm, kdo se o to zaslouží, přeji navíc mnoho úspěchů a štěstí v práci i v životě.

Napsal Václav Štrupl

30. 12. 2005 v 0.35

Copywriting není zeměpis

Zeměpis se naučí každý. Na gymnáziu si ho k maturitě vybírali nevyhranění studenti, kterým se nechtělo moc učit. Kdo nezvolil zeměpis, maturoval z informatiky ;-).

Copywriting ale není zeměpis. Nedá se naučit, stejně, jako se nedá naučit malování nebo skládání hudby.

Přesto se můžete dočíst, že až osmdesát procent umění lze získat učením a cvičením. Věřím tomu, věřím ale také, že Wolfgang Amadeus Mozart, Salvador Dalí i Ernest Hemingway dostali do vínku i těch osudových dvacet procent. Proč o tom všem ale píši:

Copywriting nabízejí nesoudní lidé

A přibývá jich! Dalo by se říci, že se psaní přesvědčivých textů pro web v mnohém přiblížilo optimalizaci pro vyhledávače. Stejně, jako před dvěma lety zařadila většina „webdesignérů“ do portfolia svých služeb SEO, nabízí dnes každý klučina psaní těch NEJlepších, NEJmodernějších a stylisticky NEJvybroušeněj­ších textů.

Součástí nabízených služeb je samozřejmě také gramatická správnost. A že se občas v samotné nabídce objeví nějaká ta pokažená shoda přísudku s podmětem? Ale což, toho si nikdo nevšimne, že?

Nekupujte zajíce v pytli

Neříkám, že nikdo v naší malé zemi mezi horami neumí psát. Právě naopak. Je tu spousta schopných a nadaných lidí. Většina z nich se však pohříchu copywritingem neživí, a proto jej ani veřejně nenabízí.

A jak tedy schopného tvůrce webových textů vybrat? Nejlépe začít jeho vlastním webem. Když o sobě kostrbatě tvrdí:

copywriter

Píše pro vás takové texty, které prodávají vaše produkty, a to včetně textů reklam.

Náš tým na webu RobertNemec.com

…asi není vše v pořádku. Naopak, takový web Lukáše Vodičky by mě svým dobře napsaným obsahem k objednávce copywritingu přiměl možná i v případě, že bych sem přišel se zcela odlišnými spády.

Doufám, že svým spotem nikoho neodradím od cíle stát se tvůrcem kvalitních textů pro web. Chci jen říct, že nestačí přečíst (mimochodem výborný) seriál o psaní pro web od Marka Prokopa, Praktické tipy pro copywriting od Martina Snížka a začít nabízet své služby.

Copywriting vyžaduje znalosti, zkušenosti a především cit a pokud je chcete získat, udělejte to třeba jako Jan Kadlec aka Roland, jehož snaha o kvalitní práci a získání praxe je sympatická nejen mně.

Napsal Václav Štrupl

13. 11. 2005 v 1.16

Kategorie: Weblog ~ Štítky:

Počet komentářů: 21

Psaní? Ale jděte, na tom nic není…

…říkají si lidé v reklamní branži až moc často. I když bych radši uváděl příklady dobře odvedené práce, do očí bohužel praští většinou ty hrozné.

Tentokrát se „předmětem doličným“ stala reklama na AutoPalace na Spořilově. Zahlédl jsem ji v časopise povalujícím se na zemi na příhodném místě – na záchodě. Právě tam její text právem patří.

Reklama na Auto Palace na Spořilově

Posuďte sami. Já si jako první všiml textu pod pěknými litými koly nového Fordu Mondeo. “Domluvte si u nás zkušební testovací jízdu!” vyzývá mě autor. A já se ptám: Mám si objednat zkušební nebo testovací jízdu?

A nebo mě snad láká k vyzkoušení testovací jízdy? Logiku hledám marně. Nejlépe pravděpodobný význam úryvku vystihl v našem rozhovoru Martin Snížek: “Asi se nemohli rozhodnout, zda lidé používají spíš zkušební nebo testovací, tak to chtěli pokrýt oboje.” Zajímavý, leč nepříliš elegantní postup.

Druhým nesmyslem je pomlčka v úplně první větě. Jak by ji měl člověk podle autora číst? “Když očekáváte…(pauza vyjádřená pomlčkou)…bezpečí, luxus a já nevím co ještě.” Nepochopitelné.

Nechci ale pouze kritizovat. Konkrétní dobrý příklad vám sice neukáži, ale podívejte se na weby automobilových společností. Existují sice výjimky potvrzující pravidlo, ale většina z nich je napsaná dobře a klade důraz na poutavost a přitažlivost textů. Však auta jsou pro propracované texty jako stvořená. Kdo by si nechtěl vychutnat ďábelsky rychlou jízdu v andělsky krásném autě, které je stejně bezpečné, jako náruč vaší milé, že? ;-)

Napsal Václav Štrupl

31. 8. 2005 v 0.15

Kategorie: Weblog ~ Štítky:

Počet komentářů: 12