Co se týče zbytku tvého komentáře. Rozhodně si nemyslím, že si nezaškolený člověk vezme od konkurence to nejlepší, ale rozhodně na „něco“ přijde. Pozná, co je pro něj osobně při nákupu v e-shopu důležité (když to například nemůže najít) a pak se těmito stěžejními funkcemi začne více zabývat i u svého obchodu.

Zaměňovat testování použitelnosti s jakýmkoliv typem analýzy jsem rozhodně nechtěl a mrzí mě, pokud to tak v článku vyznělo. Spíš bych svou představu hierarchie „usertestingových služeb“ definoval takto:

1. Standardní testování použitelnosti.
2. Heuristická analýza použitelnosti provedená profesionálem.
3. Testování použitelnosti konkurenční metodou (= hledání vlastních chyb pomocí zkoumání konkurenčních webů). Ten název, který jsem do nadpisu článku vymyslel (není to žádný „oficiální“ tvar), je, přiznávám, trochu matoucí.

V podstatě se tak zcela shodneme na tvé myšlence, jen bych (oproti vyznění článku, když ho tak zpětně čtu) dal přeci jen heuristiku výš než sledování konkurence.

Ale myslíš si, že když člověk není dostatečně zaškolen, že si od konkurence veme opravdu to nejlepší? Já si myslím že ne.

Síla usertestignu je právě v tom, že co je dobré určuje nevědomě svým chováním sledovaný uživatel. Mohu klidně nasadit usertesting na konkurenční weby, ale rozhodně bych jakýkoliv druh usertestingu nezaměňoval s „analýzou“ konkurenčních webů.

Ale sem jsi odběhl až ve svém komentáři, ve spotu to podstatné zmíněné je, tedy: Sledování konkurence lze postavit na úroveň heuristické analýzy použitelnosti a určitě je vhodné na něj nezapomínat. Rozhodně ale nepatří do větve (webdesignerského stromu) na stejné úrovni s usertestingem. A cena se pak zřejmě bude odvíjet od „architekta“, který to celé vede.

Co myslíš, shodneme se takto? A obohatíš případně tuto přínosnou diskuzi, za kterou tímto děkuji, o nový postřeh? :)

Co se týče zbytku Vašeho prvního odstavce, je příliš obecný, než abych na něj byl schopen konkrétně reagovat. Každopádně Vás mohu ujistit, že pokud si objednáte testování použitelnosti u nás, můžete se ho jakožto klient osobně zúčastnit a ověřit tak, že svou práci děláme dobře a v domluveném rozsahu.

Testování zobrazení stránek v různých prohlížečích je pro změnu věcí webdesignérského studia a při tvorbě webových stránek by mělo být samozřejmostí.

Pokud mluvíte k tématu, jsou Vaše příspěvky v diskusi na Václaváku vždy vítány. Děkuji za přání a přeji hezký den!

No a take by se melo testovat jak se zobrazi v ruznych prohlizecich, at uz PC, tak PDA, telefouny…

No radeji se nebudu zahlcovat zdejsi diskuzi. Preji hodne spokojenych klientu.

ad a. Problém při opravdovém testování přehlédnout nelze. Když zadáte uživateli nějaký úkol a zjevně vidíte, že tápe, je problém hned odhalen.

Web by se samozřejmě měl primárně testovat na jeho cílové skupině, důležité je ale i testování na dalších typech lidí.

ad a. Problém nekdy i profesional prehlidne, ci se nedovtipy chovani bezneho uzivatele Franty.

Tak jako nejdulezitejsi povazuji otestovat web na uzivatelich pro ktere j urcen…

[7]: Máš pravdu, Honzo, ve finále se testování použitelnosti téměř vždycky vyplatí (pokud projekt nezazdí nějaká nesouvisející příčina). O tom není sporu. Přesto si však stojím za tím, že je poměrně drahé. Ne vždy a ne pro každý web, ale obecně ano.

Vezměme si například takový normální e-shop, jehož použitelnost by majitel rád otestoval. Může:

1. Zaplatit profesionály, kteří testování použitelnosti provedou. Cena se vyšplhá přinejmenším na několik desítek tisíc korun.
2. Nechat vyškolit vlastního člověka, který se naučí základní pravidla použitelnosti a jejího testování a testování pak amaterským způsobem provede. Cena bude v tomto případě o trochu nižší (nikoliv však zanedbatelná), ale výsledky testování také méně kvalitní.

Napadá tě ještě nějaká možnost, jak může takový majitel postupovat, aby bylo testování opravdu „levné“?

Prvním aspektem je, kolik lidí budeme na webu testovat. Pokud děláme malý webík s malým rozpočtem, stačí k němu posadit maminku, přítelkyni a přítele sestry a je jasné, co je špatně. Doma je večer o zábavu postaráno a testing je prakticky zadarmo. V případě velkého webu, třebas portálového, jsme zase při jeho vývoji na statisícových částkách. Zde nějaký ten testing tvoří jednotky procent ve výdajích.

Ale i pouhým součtem peněz, které jsme za usertesting vydali, nemůžeme tuto sumu považovat jakožto vydanou „jenom za testování“. Druhým aspektem testování je totiž úspora času s tvorbou webu. U ledaskteré věci při tvorbě váháme, zda ji udělat „tak či onak“, rozsáhle diskutujeme s kolegy a beztak nikam nedojdeme, jen se pohněváme. Stačí malý testing a prozřou všichni.

A pak ještě poslední aspekt testování, ale to je již jen klišé. Web mají používat lidé a správně zpracované výsledky testování na lidech použité při jeho tvorbě zvýší konverzní poměr webu, v konečném důsledku tedy zisk, který by měl výdaje pokrýt.