Cit pro citlivé citování se ctí se vyplácí
V poslední době je módní blogovat o blogování. Samozvaní novináři plodí slohové práce na téma jak plodit slohové práce, aby vás lidi nejprve četli, poté zbožňovali a po celou dobu klikali na reklamy AdSense. Já mám dnes pro vás místo toho jen jeden stručný tip, jak vylepšit vaše spoty.
Citujte.
Citování je dobré minimálně ze tří důvodů:
- Zvýšíte důvěryhodnost svých článků a tím i své osoby, obzvláště pokud citujete někoho, kdo už je obecně uznávanou autoritou.
- Získáte pozornost citovaných lidí a díky tomu možná i nějaký ten zpětný odkaz.
- Vyvoláte zdání vlastní sečtělosti a tím posílíte svůj odborný kredit.
Nepřekvapí, že kvalitní citování vyžaduje cit pro text, kontext a okolí obecně. Ostatně, jak výstižně řekl Michael Jensen:
Great bloggers are excellent observers, with a passion for sharing.
Přeji vám mnoho kvalitních spotů, a pokud zrovna nenarazíte na nějaký vhodný citát o blogování, podívejte se na Art of Blog, tam se jejich sbíráním zabývají.
19. 04. 2007 ~
Komentáře [4] ~
trvalý odkaz
~
« Můj Tvůj Váš, co tam dáš? | Obrázky z českého webu »
Komentáře
5 nejnovějších spotů
- Když spadne webhosting... ( 6. květen 2008, 12:03)
- Pravidlo 2x2 a podmínky affiliate programu ( 9. leden 2008, 15:32)
- Můžete vydělat peníze na prémiovém obsahu? ( 5. leden 2008, 19:08)
- Není nad pocit z dobře vykonané práce (28. listopad 2007, 20:04)
- Učím se účetnictví (28. říjen 2007, 22:35)
užitečné odkazy
Vyhledávání
pracuji
Odborné poradenství pro podnikání na internetu: 
flickr
Fotím s vybavením od Megapixel.czPoslouchám
Cit a citace asi nic společného mít nebudou, protože citace je z latiny (citare) a cit bude nejspíš slovanský. Ale potřeboval bys spíš etymologa než morfologa ;-)
Díky za komentář, Pachollini. Svou poptávku jsem změnil na etymologa, máš samozřejmě pravdu. ;-)
Omlouvám se, že poučuju, ale webmasteři, nemáte-li ten správny cit pro HTML elementy, vězte, že necituje se značkou
cite, nýbržquote.Na internetových deníčcích, ty quasi-odborné nevyjímaje, je cosi prohnilého. Autoři prostřednictvím svých patrně dobře míněných rad bezelstně prozrazují vlastní bezradnost a vypočítavost.
Jestliže chce člověk posilovat svůj (odborný) kredit, měl by se především zaměřit na kvalitu svého textu, ne „vyvolávat zdání vlastní sečtělosti ani „získávat zpětné odkazy“.
Citovat je třeba jen v opodstatněných případech, kdy je autor zcela přesvědčen, že citovaný text doplňuje, rozšiřuje anebo zpřesňuje jeho vlastní postoje a závěry, nebo je citovaný text natolik autoritativní, že bezvýhradně vystihuje podstatu problému, a nemá tedy cenu danou tezi rozmělňovat vlastním interpretováním.
Měřítkem dobrého psaní totiž naštěstí není počet zpětných odkazů ani návštěvnost, to je jen výsledek veskrze planého marketingového snažení, tolik příznačného pro publikování na internetu; toho snažení, jež je zbytečné téměř ve všech případech, kdy psaní blogu není jen zástěrkou pro zvýšení kreditu a návštěvnosti více či méně skrytě propagované firmy. Ale to je věc svědomí každého jednoho pisatele, zda je pro něj důležitější tupá masa náhodných návštěvníků, nalákaných titulkem jako z marketingové příručky, anebo si poctivě míněným psaním vypěstuje podstatně menší (a zároveň věrnější) komunitu „kvalitních“ a inteligentních čtenářů, se kterými se dá užitečně (pro obě strany) diskutovat.
Sdělím vám teď největší tajemství každého psaní: Pokud píšete své blogy, články, eseje a diplomové práce jen proto, abyste posílili zdání o své odbornosti a důležitosti, či snad proto, abyste si odškrtli jednu položku v seznamu povinných úkolů, nestojíte jako literáti za nic. Odstrašujícím příkladem budiž pohled na texty novinářů z povolání.
Vím, že lavinu zoufale zbytečných návodů ku psaní těch zaručeně správných článků nelze zastavit. Já ale do budoucna využiji svého zaručeného práva je nečíst.