A jaký že tedy byl průměrný plat? To vám samozřejmě teď hned neřeknu, protože jsem zvědavý na vaše tipy (kdo si to chce vygooglit, jistě se mu to povede, takže v takovém případě prosím ostatním nekažte zábavu), můžu ale rovnou napsat, že je to víc než jsem čekal. Na druhou stranu popis pozice webmaster je dost obecný a skrývat se za ním může leccos. Když jsem si teď dodatečně zjistil alespoň nějaké číslo ukazující průměrný plat webmasterů v Česku, svou výší mě také překvapilo. Podle Jobs.cz je to víc než 37 000 Kč, což mi připadá nějaké nadsazené. Mě ale webmasterování neživí, tak nemám srovnání.

Na platy je tu PayScale

Abych se ale vrátil do USA. Článek nebyl ani tak zaměřený na platy, jako spíš na popis webu (jak jinak než 2.0) PayScale. Ten se zabývá střádáním dat o platech na nejrůznějších pozicích všech odvětví, jejich prezentací a samozřejmě i prodejem zainteresovaným jednotlivcům i firmám. Tyto subjekty je následně mohou využít při stanovování výše platů pro jednotlivé pozice a vyjednávání se zaměstnanci/za­městnavateli. Celý projekt mi připadá hodně zajímavý, ale web jsem blíž nezkoumal, protože na můj zkušební dotaz zaměřený na ČR mi nevrátil žádné výsledky. Možná je to impuls, proč udělat podobný specializovaný web pro Čechy…

V každém případě mi na PayScale přijde nejzajímavější myšlenka využít princip komunitou budovaného webu 2.0 v případě, kdy se pracuje s do jisté míry citlivými informacemi. Málo lidí se veřejně rozpovídá o svém příjmu a stejně tak neradi jej sdělí jakékoliv firmě, pod tlakem množství dat a komunity, která je tvoří, ale snáze podlehnout a anonymně tato data poskytnou. Rozhodně to podle mě udělají spíše, než kdyby byl celý projekt silně institucionali­zovaný a podléhající komerční společnosti.

Možná vás napadne, že data se dají tímhle způsobem zfalšovat a jejich vypovídající hodnota je pochybná. Mě to napadlo také, ale v článku se tvrdí, že to autoři PayScale mají dobře ošetřené. Budu jim tedy věřit, když už jim američtí giganti jako Costco (takové zdejší Makro) paušálně platí za přístup do databáze a možnost získávat z ní data pro tisíce rozličných pracovních pozic

Napadá vás nějaký další typ informací, které by bylo užitečné získávat na principu webu 2.0?

Sedím takhle na cvičení ze základů práce s PC a pročítám své Bloglines, když náhle narazím na zajímavý článek z pera Radka Hulána.

Práce je to jako vždy well done! Zábavné (opravdu) čtení o historii jednoho prohlížeče s přibližně dvěma gramatickými chybami v každém odstavci se tak stává zajímavým zpestřením podzimní šedi uprostřed pracovního týdne.

Potud dobré.

Kde ale Radek přišel na své tvrzení o Firefoxu: …moc lidí to nechce používat, mají mnohem raději Operu nebo Maxthon., to opravdu nevím.

Pohled do statistik Václaváku, který čtou především počítačově gramotní lidé „z oboru“, prozrazuje tato čísla:

• Mozilla/Firefox/Netscape: 55 %
• Opera: 5,9 %

Dobrá, asi jsem vybral špatný příklad. Sáhnu tedy do naprosto odlišného soudku a prohlédnu statistiky webu Sdružení přátel piva:

• Firefox: 28 %
• Opera: 6,3 %

Zase špatně, sakra! Kam ale pro ta správná čísla, abych mohl napsat Radkovi pochvalný komentář? Zkoušel jsem dál:

Web H1.cz:

• Firefox: 76,6 %
• Opera: 17,7 %

Web cestovní agentury:

• Firefox: 13 %
• Opera: 1 %

Začínám být zoufalý, když v tom mi hlavou bleskne nápad: Zkus na to jít globálně! Otevřu tedy globální statistiku TOPlistu, držím si palce a… zase smůla!

Z pochvalného komentáře na Well.done opět nic nebude. Třeba bude mít Radek příště pravdu. Třeba…

Pod čarou: Spot podobného ražení bych asi nikdy nenapsal, kdybych nebyl včera svědkem přímé konfrontace Firefoxu a Opery. Otec dostal oba zmíněné prohlížeče pod ruce poprvé a který z nich se mu lépe používal (a o kolik) snad ani nemusím zmiňovat.