Václavák | píše Václav Štrupl

Nepravidelné názory na internetový marketing a byznys.

Archive for the ‘social media’ tag

Jaká je hodnota informací ze sociálních sítí?

Minulý týden to bylo pět let, co jsem zaregistroval svůj twitterový účet a začal publikovat v méně než 141 znacích. Na Facebooku jsem přitom tuším ještě o chvilku déle. Asi ne náhodou se tahle doba prolíná s obdobím, kdy jsem přestal aktivně psát sem na Václavák. Ani po těch pěti letech jsem si ale vztah k sociálním sítím úplně neujasnil.

Hodnota informací ze sociálních sítí
Zdroj obrázku: iBoost.co

Používám je především ze dvou důvodů:

  1. Jako částečnou náhražku RSS čtečky, respektive jako zdroj užitečných informací „z oboru“.
  2. Abych si udržel přehled o lidech, na kterých mi záleží, nebo kteří jsou pro mě z určitého důvodu zajímaví.

Zároveň si myslím, že pro mě sociální sítě nepředstavují zdroj prokrastinace (kterou ostatně netrpím a rád o tom někdy napíšu víc), a pokud je čtu „jen tak“, je to většinou ve stavu, kdy bych stejně smysluplnější činnosti včetně přemýšlení nebyl schopen.

A teď k pointě: Když čtu sociální sítě průběžně (tj. v intervalu několika hodin nebo obecně vícekrát denně), mám obvykle dojem, že jsou pro mě získané informace relativně důležité a je dobře, že jsem čas tímhle způsobem strávil. Když ale na sociální síť přijdu nárazově – třeba 1x za den nebo i více dnů, což se mi nezřídka stává – a strávím například nad dočítáním twitterového feedu delší čas v kuse, zavírám ji pak většinou s pocitem, že jsem se stejně nic extra důležitého nedozvěděl. Nebo přinejmenším, že hodnota získaných informací nevyvážila hodnotu času, který jsem do čtení investoval.

Často se zamýšlím nad tím, čím to je. Jednoznačnou odpověď ale bohužel nemám. Roli určitě hraje právě pocit „investovaného času“ – minutu 10x denně člověk snadněji přehlédne než soustředěných 10 minut v kuse. O hodině nemluvě. Zároveň lze tu minutu strávit na místě, kde by člověk stejně nic jiného kromě přemýšlení nedělal, zatímco půlhodina téměř kdekoliv je už celkem podstatný časový úsek.

Ve skutečnosti vidím ale největší problém v nemožnosti informace chytře filtrovat. Opinion leadeři odkazující zajímavé odborné zdroje do svých postů bohužel často míchají čistě osobní nebo třeba politická témata a ostatní lidé, kteří jsou pro mě zajímaví sami o sobě, mají tak velký rozptyl, že mě zaujme odhadem jedna zpráva z pěti. Z toho všeho pak vzniká informační balast, z nějž se jen těžko hledá cesta ven. Jednoduché filtry typu „schovat člověka“ nebo „ukázat jen nejdůležitější“ bohužel nefungují.

A tak čtu dál, snažím se objem konzumovaných informací udržovat na rozumné úrovni (např. maximálně 100 „following“ na Twitteru), a když mě to někdy naštve, prostě chvíli nečtu nic a odpočinu si. Jak ale vidíte, ideální přístup pořád hledám.

Jak tohle řešíte vy? Staly se sociální sítě tak samozřejmou součástí vašeho života, že v nich ani nehledáte konkrétní hodnotu, nebo řešíte stejný problém jako já? Přišli jste na nějaký zajímavý přístup? Podělte se v komentářích!

Napsal Václav Štrupl

23. 11. 2012 v 13.49

Social Media Press Release

Čtyřslovný anglický termín v názvu tohoto článku vypadá na první pohled jako pěkně vypečený buzzword. Česky by se dal přeložit jako tisková zpráva pro sociální média. Ve zkratce se jedná o novou formu tiskové zprávy, která je optimalizovaná pro publikování a šíření v dnešních moderních online médiích a sociálních sítích.

Rád bych se zamyslel, jestli je to k něčemu dobré.

Termín social media press release jsem zaslechl poprvé až včera na pěkném školení copywritingu Adama Javůrka (které už se bohužel bude konat pouze jednou). Z toho mohou plynout dvě věci:

  1. Jsem neandrtálec, který nedostatečně sleduje současné trendy, a i když se o této nové podobě tiskových zpráv všude psalo a každý už je vydává, já to přehlédl.
  2. Social media press release je zajímavý nápad, ale ani po dvou letech se neuchytil natolik, aby se z něj stal současný standard.

Než se pustíme do analýzy předchozích dvou bodů, slušelo by se v kostce shrnout, čím se vlastně sociální tisková zpráva vyznačuje:

  • Zpráva neobsahuje pouze text, ale také další informace v různých formátech – zvukové soubory, videa, obrázky, schémata a další.
  • Součástí zprávy jsou odkazy na nejrůznější záložkovací služby a agregátory (del.icio.us, Digg atd.) a odkaz na RSS feed.
  • Kromě tradičních kontaktních informací naleznete ve zprávě i moderní kontaktní možnosti (Skype, ICQ apod.).
  • Zpráva obsahuje odkazy na související články a zdroje.
  • Struktura zprávy nemusí být tradiční (titulek – text s citacemi – informace o firmě – kontakt), ale často se dělí na hlavní informace v bodech, citace jednotlivých lidí a další informace (viz výše).
  • Z uvedených předpokladů navíc plyne, že zpráva je obvykle dostupná v interaktivní podobě na webu a nikoliv ve statickém dokumentu.

Pokud si o tiskových zprávách pro sociální média chcete přečíst více, na konci článku nabízím několik odkazů na související zdroje. Nejvýmluvnější je asi šablona social media press release v PDF, kterou uveřejnila americká PR agentura SHIFT communications.

Proč se sociální tiskovky zatím nestaly standardem

Teď se ale pojďme vrátit k otázce, proč zatím moderní formát tiskových zpráv není natolik rozšířený, aby se stal současným standardem. Osobně se domnívám, že hlavní překážka plyne ze samotné podstaty tiskových zpráv – jedná se o útvar určený k distribuci novinářům, kteří by měli mít s jejím zpracováním a publikováním pokud možno co nejméně práce. A to social media press release nesplňuje.

Její hlavní devizou je komplexnost informací a nástrojů pro práci s nimi, nejsem si ale jistý, jestli právě tohle novináři obvykle vyhledávají. Kolik z nich chce trávit čas studováním všech dodaných
materiálů a odkazů namísto jednoduchého copy & paste? A na druhou stranu – kolik běžných lidí, kteří zprávu naleznou v sociálních sítích, zajímá více či méně komerční sdělení? Myslím, že moc ne.

Ať už se mnou souhlasíte nebo ne, rozhodně vás nechci od vytváření tiskovek 2.0 odrazovat. Naopak, tento formát mě zaujal a i s výše uvedenými pochybnostmi má podle mě na současném webu význam. Příjemce dostane fůru informací a je na něm, jak s nimi naloží, a vydavatel zprávy má perfektní možnost, jak zvýšit atraktivitu svého sdělení a zajistit jeho rozšíření. A to nemluvím o SEO efektu, který šíření zprávy sociálními sítěmi přináší…

Tak co, kdo vydá v Česku jako první tiskovku 2.0?

Související odkazy

Napsal Václav Štrupl

11. 6. 2008 v 16.17

Kategorie: Weblog ~ Štítky: ,

komentáře 4