Václavák | zaměřeno na obsah

Je to tak, už dvacátý letokruh se mi dnes zařezává hluboko pod kůži.

Už nikdy nebudu psát na začátku svého věku jedničku (leda, až mi bude sto), přestávám být týnejdžrem a stávám se dvacátníkem.

3 měsíce před Štědrým dnem a také přesně 9 měsíců po něm ;-), 1 den po začátku astronomického podzimu a 1. den ve znamení vah, všechna tato čísla se váží k datu mého narození.

24. 9. 1985

Kromě toho bydlím v 9. patře, byt číslo 24. Nejsou ta čísla zajímavá? Snad každý v nich najde nějakou podivnou nebo ještě lépe osudovou shodu.

A to by mohlo pro dnešek stačit – mám narozeniny, přeci nebudu psát do weblogu ;-).

Psaním se prý dá vyléčit lecjaký splín. Tedy čtěte…

Jak někteří z vás vědí, posledních šestnáct dní jsem strávil v kolébce antické kultury, filosofie a olympijských her. Řecko je bezesporu zajímavá země s bohatou historií a zajímavými lidmi. Vyprávět by jistě mohl Yuhů, Plaváček i další osobnosti českého webdesignu (1, 2,…), které oceňují převážně půvaby ostrova Kréta.

Já se společně s přítelkyní Monikou podíval na zoubek pevninské části Řecka. A měli jsme se vskutku královsky! Putování od Soluně přes Athény a Peloponés až do Patry nám postavilo do cesty nejrůznější zážitky a obohatilo nás o nepřeberné množství zkušeností.

Kromě podrobného deníku jsem celý náš výlet pilně dokumentoval svým fotoaparátem Olympus C-745 Ultra Zoom a těšil se, až si zhotovené fotky prohlédnu, ukážu rodině a známým a některé z nich nabídnu k nahlédnutí i vám.

Ale!

Domů jsme dorazili v pořádku dnes v noci, fotoaparát však nikoliv. Nevíme, ve kterém z vlaků zůstal (naše cesta do Prahy vedla včera po vylodění z trajektu v Benátkách vlakem přes Vídeň a Břeclav se dvěma přestupy), nebo zda nám jej někdo odcizil, jisté však je, že je fuč se vším všudy.

Což o to, 15 000 Kč za foťák s koženým pouzdrem, dvěma sadami baterií a 256 MB paměťovou kartou rozdýchám, ale 350 ztracených fotografií, na které jsem se tolik těšil, mě opravdu trápí.

Stalo se vám někdy něco podobného? Tu bezmoc nepřeji snad nikomu z vás. Co znamenají peníze ve chvíli, kdy zoufale a především bezmocně sháníte pro vás tak cenný materiál, který náhodný nálezce smaže jediným stisknutím tlačítka?

Jako by vám někdo vymazal kus paměti…

Od dnešního dne aspoň z části chápu zoufalství lidí, které některý z živlů připraví o všechno. Dům je možné postavit znovu, peníze vydělat, ale vzpomínky a minulost, tu vám už nikdo nevrátí! Nikdy! Važte si jí. Važte si jí dvojnásob a střežte ji jako oko v hlavě.

Předevčírem mi zase po měsíci přišlo vyúčtování od Oskara. Mám paušál a svůj účet sleduji přes Internetovou Samoobsluhu, žádné papíry tudíž posílat nepotřebuji. Vyúčtování si ukládám do počítače ve formátu PDF a už několik měsíců za sebou jsem si říkal, že bych měl papírová vyúčtování zrušit a šetřit tak naše lesy.

Dnes jsem se konečně odhodlal k činu. Oskar je moderní operátor, říkám si, jistě mi nabídne zrušení papírového vyúčtování jednoduše přes Internet. Chyba lávky, nikde žádná možnost, jak se té bílo-červené obálky zbavit.

Když nepomůže Internet, zavolám tomu sympatickému chlapíkovi, který na mě pokaždé mluví svým vždy pozitivně naladěným hlasem na čísle *077, uvažoval jsem. V tomto případě mi však byly i propracované nabídky hlasové samoobsluhy pendrek platné.

Kde nepomůže technika, pomůže snad alespoň operátor, doufal jsem při přepojování na živého pracovníka. Jeho pozdrav se ale nakonec ukázal delší, než odpověď na mou otázku, zda by mi mohl zrušit zasílání papírového vyúčtování, když jej považuji za zbytečné. Zněla stručně, zato velice výstižně: NE, to nemohu! Nakonec mi ještě nabídl aktivaci služby Po svém, díky které mi sice žádná vyúčtování chodit nebudou, ale za podobný pokec s operátorem budu příště hezky platit. Slušně jsem tedy poděkoval a zavěsil.

Protože chci šetřit české lesy, rozhodl jsem se nakonec službu Po svém přeci jen aktivovat a přijít tak o některé výhody (a jiné samozřejmě získat). Nevím, jestli nutí Oskara k posílání vyúčtování zákon, ale pokud ne, připadá mi podobný přístup postavený na hlavu. Slovy pana Žáčka:

Ekologické rozpočítadlo
Příroda nám zobe z ruky!
Sláva – houšť, jen houšť!
A co zbude pro pravnuky?
Heslo:
Po nás poušť!

U maturity jsem dostal za 4 a včerejším dnem tak úspěšně ukončil své středoškolské studium.

Děkuji za podporu všem, kdo mi přáli štěstí a vzpomněli si na mě, a ostatním děkuji za toleranci, kterou projevili svými návštěvami tohotowebu i v období, kdy se slovo aktualizace stalo jen pouhým snem.

Přeji vám alespoň tak hezký den, jako jsem měl já včera, dnes a doufejme i zítra :-).

Ještě tři týdny a maturita bude za mnou, paráda!

Jenže ty tři týdny musím ještě přežít. A proto se omlouvám, že sem v poslední době nepřibývá takřka vůbec nic. Věřte, že když se zrovna neučím/nepracuji, na počítač nemám ani pomyšlení. Skoro bych řekl, že létám v takových chvílích s hlavou v oblacích :-).